Březen 2010

Vánoce??? teď???

30. března 2010 v 19:37 Od všeho něco
Cože???
Téma týdne jsou Vánoce???
Teď, když už sníh konečně roztál,
sluníčko krásně svítí a začíná hřát,
včelky konečně vyletěly,
rozkvétají kytičky a vše se probouzí???

Fakt nechápu....

Ale Vánoce mám jinak mociky ráááááááda!!!

Nejraději mám, když je na Štědrý den na zemi sněhová peřina
a mrzne, až praští.

Ten pocit pohody, když zasedáme k večeři a vímě,
že tohle zažijeme zase až za rok, je úžasný.

Všichni jsme spolu, snažíme se být milý....

Nejvíce mě mrzí, že  pravá podstata Vánoc se skoro vytratila....

Teď už jde všem jen o dárky a když se zeptátedítěte,
co mám nejvíce rád na Vánocích,
odpoví, že prázdniny ve škole a dárky...

Copak o to jde???

Ví dnes vůbec někdo, proč se vlastně Vánoce slaví????

We are the world for Haiti

25. března 2010 v 15:58 Písničky
Krásná písnička.....



Dnešek a moje slohovka z olympiády z Čj

16. března 2010 v 14:00 My life
Právě jsem dojela z olympiády z češtiny.
Vůbec se mi tam nechtělo, ale nakonec to nebylo tak horzný,
jak jsem si představovala.
S kamoškou jsme se dost nařehtali.... :D
V slohové části jsme měli psát na téma:
Sedím na prázdném nástupišti s dívám se na ...
Já psala Sedím na prázdném nástupišti a dívám se na nebe
...a tady je ta slohovka
...nic mioc no...
Jsem na nádraží a přemýšlím. Všude je klid. Nikdo tu není. Vlak, který mě měl odvézt domů, před pár minutami odjel. Nevím, co mám dělat. Vytahuji si svoji svačinu a začínám ji drobit holubům, kteří jsou všude kolem. Po chvíli mě to přestává bavit, a tak sedím na prázdném nástupišti a dívám se na nebe.
Po obloze plují malí bílí beránci a skotačí mezi sebou. Jako by k tomu vybízeli i mě. Nedaleko beránků se žene velká kočka za myší. Už to vypadá, že ji dohoní, ale myškase náhle rozplyne a kočka zůstává sama.
Slunce, které je pánem celé oblohy, si poklidně běží po obloze a dohlíži, aby se na jeho pansví nestala nehoda. To by potom bylo problémů. Vše však probíhá bez větších komplikací a sĺunce dál brázdí zlaté koleje.
Dva nebeské vlaky právě přijeli na své nástupiště. Cestující se vyklánějí z okének a mávají na sebe. Škoda, že je nemůžu zaslechnout. Jistě bych slyšela, jak na sebe pokřikují: "Dobrý den." "Kam cestujete?" "Odkud jedete?" To už se ale dveře vlaků zavírají a oni jedou zase dál.
Náhle se přižene velký tmavý mrak. Malí beránci se rychle rozeběhnou schovat ke svým maminkám. Kočka, které utekla myš, také prchá. Tohohle obra se všichni bojí. Slunce to všk takhle nenechá a sjednává pořádek. Všude je zase klid.
Vrků. Náhle mi přes výhled přeletí jeden z holubů, kterého jsem krmila. Vytrhne mě ze zamyšlení a já si teprve teď všímám, že nástupiště je zase plné lidí a právě přijíždí vlak, který mě odveze domů. Beru si své věci a nastupuji. Ještě ve vlaku vzpomínám na tu podívanou na obloze.

POZASTAVENÍ BLOGU

2. března 2010 v 11:22 My life
Teď nemám vůbec čas na blog,
a proto jej pozastavuji.

Omlouvám se všem SB a prosím je,
aby si mě nesmazali.

Mějte se pěkně a užíjte si prázdniny.